Americký prezident na začátku dubna prohlásil, že uvalí razantní cla na většinu států, které obchodují s USA. Nakonec však toto rozhodnutí stáhl a platí tak pouze desetiprocentní zdanění dovozu, které uvalil na celou Evropskou unii.
Jak se Evropa vyrovnává s Trumpovou hospodářskou politikou? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz s hlavním ekonomem poradenské společnosti Deloitte Davidem Markem
V České republice přitom podle odhadů statistiků rostlo HDP mezičtvrtletně o půl procentního bodu, a meziročně dokonce o procenta dvě. Analytici ale varují, že na Evropu ještě naplno nedopadla americká cla. Právě to zhoršuje důvěru v ekonomikách i v Evropě.
„Spotřeba domácností většinou bývá jakýmsi zrcadlem vývoje ekonomiky v minulosti. To znamená, pokud nám předloni odezněla vysoká inflace, tak se loni vrátila nálada domácností k utrácení. Vrátily se do obchodů,“ vysvětluje ekonom Marek.
„Pokud bude následovat po celní válce negativní vývoj v zahraničním obchodě, následně se promítne do nižší investiční aktivity, tak se zpožděním to potom dolehne i na domácnosti. České domácnosti se také dívají na televizní zprávy, čtou noviny a slyší analýzy možných dopadů obchodní války. To si myslím, že jim náladu nezlepší, spíš zhorší,“ doplňuje.
Hlavní scénář
Hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte také poukazuje na novou prognózu Mezinárodního měnového fondu, která počítá s tím, že začnou platit cla, která Trump odložil kvůli vyjednávání s Evropskou unií.
USA začaly vybírat 25procentní clo na dovoz některých autodílů, Česka se dotkne spíše zprostředkovaně
Číst článek
„Pokud to budeme brát jako hlavní scénář, tak se zhoršuje výhled růstu české ekonomiky v letošním roce z dříve předpokládaných 2,3 procent růstu HDP na 1,6 procent. Pokud bychom si to chtěli představit méně abstraktně, tak to znamená zhruba rozdíl 60 miliard korun,“ upozorňuje Marek.
V případě obnovení vysokých amerických cel chystá Evropská unie odvetná opatření. „Je důležité, že jsou opravdu cílená tak, aby Ameriku zabolela, ale aby nezabolela tolik Evropany. Nejsou plošná, jsou selektivní, aby byla účinným nástrojem pro vyjednávání s americkou protistranou,“ vysvětluje ekonom.
Američané zchudnou
Některé firmy v reakci na politiku Donalda Trumpa ohlašují návrat investic zpět do Ameriky. Meziročně investice vykázaly dokonce zlepšení o zhruba tři procentní body. Ekonom Marek připomíná, že americká ekonomika dlouhodobě není ve špatné kondici.
„Ale pokud si budeme myslet, že zavedením cel podpoříme americkou ekonomiku, tak si musíme domyslet: ano, výroba se tam může vrátit, ale bude to pro Ameriku výhodné? Nebude, výroba bude dražší. Proč není za současných podmínek ve Spojených státech? Protože vyrábět jinde je levnější,“ přibližuje.
Divokých 100 dní s Trumpem. Druhé období zahájil s nejnižší popularitou od dob Eisenhowera
Číst článek
„Nedávno Apple oznámil, že i přes cla bude raději vyrábět v zahraničí, protože se to pořád vyplatí. Ta cla jsou enormní, to znamená, že do Spojených států se může vrátit část produkce, ale ta bude citelně dražší. Pro Američany to znamená, že relativně zchudnou,“ doplňuje Marek.
„Americká administrativa slyší na reakci finančních trhů. Ty daly dost hlasitě najevo, že se jim představená cla úplně nelíbí a správně si domýšlí negativní ekonomické dopady s nimi související. Myslím si, že i finální podoba cel, kterým se asi nevyhneme, bude výrazně jiná, než jak byla představena,“ odhaduje hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte a dodává:
„Ostatně i americká strana uvádí, že jedná s desítkami zemí o obchodních dohodách. Je asi trochu naivní vyjednat takovou dohodu za tři měsíce. Obvykle se vyjednává pět až sedm let. Každopádně znamená to alespoň nějakou ochotu k jednání. Světlo na konci tunelu je, byť slabé.“
Celý díl pořadu Řečí peněz si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
Václav Pešička, job
