Archeologové, kteří dělají průzkum v místech, kudy povede Pražský okruh, využívají krabice od banánů k ukládání tisíců kusů různých vykopávek. Rozměrově jsou pro vědce ideální a na počet banánovek slangově označují i rozsah svých nálezů. Banány se teď ale podle obchodníků méně prodávají, krabic je nedostatek, a tak si archeologové musejí dělat zásoby.

„Když se ptáme, jak je ten výzkum velký, tak kolega řekne, že je to třeba na 20 banánovek. Samozřejmě, že je to skladné, lehké a samozřejmě i levné. Jedinou nevýhodu to má – nesmí se to dostat do míst, kde žijí hlodavci,“ popisuje pro Radiožurnál archeolog Zdeněk Beneš.

Na chodbě objektu středočeských archeologů v Kounicích na Nymbursku je banánových krabic nepočítaně. Třeba ty plné nalezených předmětů z míst, kudy povede Pražský okruh.

„Kde se prodávají banány, tak žádáme o spolupráci, škemráme, aby nám banánovky poskytovali,“ vysvětluje ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Irena Benková s tím, že už mají propracovanou síť dodavatelů.

„Pokud kilo banánů stojí ke čtyřiceti korunám, tak samozřejmě nejdou tolik na odbyt, jako když jsou v akci za dvacku, kdy banánovky syslíme a opravdu máme určitou zásobu,“ dodává.

Šetření s krabicemi od banánů

Vedoucí laboratoře Hana Jandejsková potvrzuje, že výzkum se opravdu běžně převádí na počet banánovek.

„Optimální výzkum na zpracování je, řekněme, do nějakých deseti banánovek, třeba neolitického sídliště. Ale takový stejný výzkum z doby bronzové může znamenat i několik stovek banánovek. Pokud to v terénu nepřetíží, tak splňuje i normy bezpečnosti práce na manipulaci s břemenem pro ženské osazenstvo laboratoře,“ vysvětluje.

Zástupci oslovených pěti prodejců se shodují, že prodej banánů ovlivňují slevové akce a celoroční nabídka dalšího ovoce. Kolik archeologové za používání krabic od banánů ušetří, přesně spočítané nemají. Podle odhadů může jít o vyšší desítky tisíc korun ročně.